K pětiletí sboru

Z programu výročního koncertu 29.10.1995

Když jsem se před pěti lety dozvěděl, že při souboru Radost, který jsem ctil a obdivoval, vzniká chlapecký ansámbl Pueri gaudentes, byla to dojí radost; ta už léta zpívající a ta moje. Bylo to splněné přání někdejšího zpěváčka Scholy cantorum, který takový sbor postrádal. Když bylo panu profesorovi Plickovi pětaosmdesát, svěřil se mi, že by v Praze založil chlapecký sbor, kdyby mu bylo alespoň o dvacet méně. A tu se splnil sen nás obou, díky touze, vytrvalosti, ale i paličatosti Zdeny Součkové a stále narůstajícího zájmu chlapců, ale i mužů, jejichž barva hlasů se s těmi chlapeckými přirozeně snáší, nehledě na tu přirozenou chlapskou mentalitu. Že to zpočátku nebylo moc snadné, o tom svědčí někdejší nevíra v trvalost tohoto sdružení. S námi chlapci je to někdy obtížnější než s děvčaty, ale trpělivost se s námi vyplácí a to nejen v čase stále pěknějšího diskontu, ale i pro budoucnost, neboť my jsme ti příští barytonisté a basisté, jichž je, jak víme, poskrovnu. Jako užitečné, a pro tento chlapecký soubor charakteristické, se ukázaly i instrumentální znalosti chlapců a mužů, kteří jsou schopni obstarat doprovod sami. I to je vzácná investice do budoucna. Že jsem se také "zapletl", to bylo téměř samozřejmé a to jako vytrvalý příznivec, někdy rádce i jako autor. To vše rád ve jménu víty, že to všecko má smysl, protože touha po kráse a cesta k ní patří k tomu nejhodnotnějšímu v životě.

A tak hodně štěstí a vytrvalosti na další cestu chlapci.

PAVEL JURKOVIČ

 

Úvod | Aktuality | Sbor | Fotogalerie | Archiv | Sdružení Pueri Gaudentes | Kontakt

Pueri 1 | Pueri 2 | Pueri 3 | Koncertní sbor | Muži | Vedení sboru | Vystoupení | Historie
| Pro rodiče | Repertoár | Nahrávky | Napsali o nás | Vox